Slavnostní otevření další části
Českého muzea stříbra

"Technologie středověkého dolování"

Kutná Hora - Hrádek
1. září 2000 17.00 hodin
(současně s otevřením výstavy "Václav II. – král pohrdaný a opěvaný")

Dne 7. června l995 byla slavnostně otevřena 1. část nové stálé expozice Okresního muzea v Kutné Hoře, nazvané České muzeum stříbra. Téměř po dvaceti letech, kdy byla hlavní expozice uzavřena a prakticky zrušena, nabídlo jedno z nejstarších muzeí v České republice veřejnosti první část svého nového prohlídkového muzejního okruhu, dokumentujícího vznik, vývoj, historii a význam Kutné Hory jako královského horního města. Rozsáhlý projekt Českého muzea stříbra v Kutné Hoře si dal za úkol přispět ke znovuvytváření a oživování slavného historického images/image města dostatečně reprezentativní a fundovanou formou. Nebyl samozřejmě krátkodobou záležitostí, realizoval se (dosud se některé části budují) postupně, především s ohledem na finanční možnosti okresního muzea. Projekt již ve svém počátku získal podporu Ministerstva kultury ČR a řady institucí i odborníků v oboru muzejnictví i turistickém ruchu. Rozsáhlá expozice Českého muzea stříbra chtěla především účelně využít unikátní gotickou architekturu hlavní budovy muzea – Hrádku. Sály v přízemí, patře i rozsáhlé sklepní prostory propojit s expozičním řešením přilehlých zahradních pozemků s instalovaným historickým těžním strojem – trejvem. Náplň těchto prostor měla smysluplně navazovat na veřejnosti zpřístupněný podzemní okruh středověkého stříbrného dolu, nazývaného Osel. Budování nové expozice po generální rekonstrukci budovy, pro něž současně probíhalo restaurování mnoha desítek unikátních sbírkových předmětů, se tak rozčlenilo do několika etap. Jako první bylo dokončeno přízemí Hrádku s částí expozice, jejíž scénář i exponáty vypovídají o vzniku, historii a výstavbě Kutné Hory jako královského horního města. Současně s těmito sály byly dokončeny i rozsáhlé stavební zásahy v podzemním důlním okruhu. V dosavadní větrací šachtě bylo vybudováno 33 m hluboké schodišťové těleso, které umožnilo obousměrný vstup do středověkého důlního díla. V podzemních prostorách dolu a úklonných šachtách byly nainstalovány repliky středověké důlní výdřevy, tzv. kouřového patra ad. zajímavosti spojené s kutnohorskou technologií dolování. Necelý rok na to, na jaře r. 1996, byly otevřeny sály 1. patra Hrádku s další částí expozice Českého muzea stříbra. Její název je “Svět stříbrné šlechty” a přinesla představu o stylu života nově vzniklé rudokupecké, podnikatelské šlechty i o tom, jakému privilegovanému postavení se Kutná Hora v českém státě těšila. V dalších letech se muzeum soustředilo na projekční přípravy tzv. "havířské osady", situované na zahradní parcely Hrádku, na stavební úpravy sklepních sálů a restaurování dalších unikátů z bohatého, avšak dosud zanedbávaného sbírkového fondu. Proběhla i generální rekonstrukce pochozí plochy středověkého důlního díla. Na jaře r. 1999, jako první připomínka blížícího se 700. výročí vydání Královského horního zákoníku a mincovní reformy Václava II., byla slavnostně otevřena další část okruhu – podzemní, scénicky řešená expozice hutnictví a mincovnictví s názvem "Verk – čili dílo mincovní". Seznamuje názorně i v odborném scénáři se středověkou, dokonale propracovanou technologií hutnění a zpracování stříbra v Kutné Hoře až po samotnou ražbu stříbrné mince.

A právě na tuto část expozice, nazývanou pracovně hutnická, mincířská dílna, naváže logicky další podzemní prostor, řešený za použití stejné výstavní techniky tj. scénicky a za pomoci replik ve skutečné velikosti. Jeho tématem je technologie středověkého rudního hornictví a zároveň i základní, pro středověkou Kutnou Horu tak typická, společenská a pracovní organizace dolování. Otevření této expoziční části je zcela pochopitelně jednou z hlavních programových akcí celoročních oslav 700. výročí Královského horního zákoníku. Její scénář totiž logicky doplní informace o kutnohorském hutnění a mincování i dojmy získané návštěvou autentického středověkého díla. Zároveň umožní těm návštěvníkům, pro které je ze zdravotních či bezpečnostních důvodů návštěva štoly nemožná, seznámit se názornou formou s tím, co ke Kutné Hoře neodmyslitelně patří, s prací středověkých horníků.