Desková malba z r. 1551 "Král Václav II. horníkům vydal práva aby v lásce jich užívali" (ze sbírek Okresního muzea v Kutné Hoře)

---

Oslavy 700. výročí vydání Královského horního práva a mincovní reformy Václava II.

Kutná Hora duben – říjen 2000

Město Kutná Hora

Občanské sdružení "Stříbrná Kutná Hora" (majitel registrovaných práv oslav výročí a veškerých aktivit souvisejících)

Těžební unie

Nadace “Kutná Hora – památka UNESCO”

České muzeum stříbra

700. výročí vydání Královského horního zákoníku Ius Regale Montanorum je zařazeno na prestižní seznam světových výročí UNESCO pro r. 2000

V letošním roce si nejen Kutná Hora, ale celý kulturní svět připomene, že je tomu právě 700 let, kdy český král Václav II. z rodu Přemyslovců vydal Královský horní zákoník – Ius Regale Montanorum, zahájil velkou mincovní reformu a zavedl ražbu stříbrného pražského groše.

Ius Regale Montanorum, Královský horní zákoník vznikl jako jeden z nejstarších horních zákoníků, ale zároveň i jako nejrozsáhlejší, nejpropracovanější a nejpokrokovější kodifikace důlní činnosti v Evropě, tehdy prakticky i na světě.

Vznik zákoníku byl motivován objevem nejbohatšího naleziště stříbrných rud ve středověku a v Evropě a následným rozvojem Kutné Hory jako centra tohoto naleziště. Bezprostřední nutnost usměrnit živelnou a bouřlivou důlní činnost na tomto územía zároveň ochránit státní a vladařovy ekonomické zájmy si vyžádala sepsání právních norem, souvisejících přímo či zprostředkovaně s těžbou a zpracováním nerostného bohatství. Latinsky psaný zákoník vznikl mezi léty 1300–1305.

Sám ve svém textu datuje dobu svého sepsání, neboť mluví o českém králi Václavu II. též jako o "polském králi", přičemž korunovace Václava polskou korunou ve Hnězdně se konala někdy mezi měsíci červencem a srpnem r. 1300. V textu je též uváděna tehdy nová měnová jednotka "groš", která byla zavedena Václavovou "velkou měnovou reformou" v měsících červnu a červenci r. 1300. Druhé vročení zákoníku je určeno smrtí krále Václava II., který byl přímým editorem tohoto zákoníku.

Hlavním tvůrcem IRM byl nepochybně Václavem přizvaný římský právník Gozzius z Orvieta. Konkrétní právní předpisy obsažené v IRM i jejich stylizace jsou však natolik zasvěcené a dokonale propojené s báňskoprávními i báňskotechnickými poměry tehdejší Kutné Hory a českého hornictví vůbec, že nelze pochybovat o spoluautorství báňských odborníků a královských horních úředníků. Některé části textu jsou stylizovány zřejmě za přímé asistence Václava II., který tak byl nejen přímým iniciátorem vydání, editorem, ale i redaktorem textu. IRM je dokonalou, nadčasovou syntézou obecných právních principů s konkrétními předpisy jejich realizace. Byl sice cíleně vydáván pro Kutnou Horu, považovanou tehdy za nevyčerpatelný zdroj stříbra, určen však byl pro "horníky", tj. havíře i důlní podnikatele v celém českém království.

Tento v podstatě právní kodex, pro nějž základem bylo římské a obyčejové právo a dosud platné tzv. horní řády, je koncipován do 4 knih: o osobách, o stříbrných dolech, o propůjčkách, o řízení soudním. Poprvé zcela jasně a písemně IRM vymezuje královský horní regál, tj.výhradní právo panovníka k propůjčení práv na dobývání zlata a stříbra, popř. i jiných kovů, a na podíl zisku z tohoto dolování. Popisuje jak musí být zorganizována těžba, stanovuje podmínky provozování horního díla. Vymezuje též pravomoci jednotlivých úředníků a fungování horního soudu, obsahuje však také mnohá důležitá opatření rázu sociálního, která nebyla po několik staletí v Čechách ani jiných zemích předstižena.

elká mincovní reforma Václava II. a zavedení ražby pražského groše s objevem bohatých nalezišť stříbrné rudy na Kutnohorsku a s vydáním Královského horního zákoníku souvisel i další Václavův osvícený hospodářsko-politický tah, který ve své době neměl ve střední Evropě obdoby. Byla jím centralizace ražby mince do jediné, státem řízené mincovny a s touto centralizací spojená velká mincovní reforma. Mincovní reforma zrušila platby v neraženém stříbře a starých nekvalitních denárových a brakteátových ražbách. Zavedla povinnou směnu za novou kvalitní stříbrnou minci a její pevně stanovené podíly, drobné mince. Novou minci prohlásila za "věčnou" a zakázala její poškozování tzv. obnovováním mince.

Centrální mincovna vznikla někdy v létě r. 1300 sloučením dosavadních 17 menších mincoven, roztroušených po českých zemích. Cíleně byla panovníkem založena přímo v centru hlavního surovinové zdroje - v Kutné Hoře. Také u zrodu tohoto projektu stáli králi Václavovi po boku jako poradci italští právníci a bankovníci (Rinieri, Appardo a Cino).

Díky obrovským zásobám kutnohorského stříbra zavedená nová jednotná kvalitní měna, tzv. pražského (českého) groše, byla téměř okamžitě uznávána a respektována po celé tehdejší Evropě.

IRM bylo první nejdůkladnější sepsání horního práva v celé Evropě. Nejen pro české země představuje výjimečnou součást středověké nadstavby, vzniklé jako odraz hospodářské situace českého státu v době jeho největšího rozmachu, podloženého výnosem stříbrných dolů kutnohorské oblasti a zásadní změnou mincovní (tj. finanční) politiky. Přes řadu modifikací a pozdějších reforem vlastního obsahu IRM, i přes mnohé nové a modernější horní zákony, podrželo si IRM časovou platnost až do vydání všeobecného horního zákoníku v r.1854, tedy více než 550 let. Tato prakticky nejslavnější středověká právní kodifikace horního práva se rozšířila do téměř všech okolních i vzdálených zemí a vytvořila základ tamějšího horního zákonodárství. Prostřednictvím Španělska se dostala i do zemí jižní Ameriky a stala se základem pro právní kodifikaci důlní činnosti i zde. Velká mincovní reforma Václava II. byla ve své době naprosto jedinečným ekonomicko-právním aktem, nemajícím obdoby v celé středověké Evropě.

Zavedení státní centralizované ražby mince (zemského platidla) a stanovení kvalitní jednotné měny s jejími drobnými nominály je bezpochyby projekt, oslovující i dnešní moderní dobu. Z hlediska hospodářského znamenal tento akt pro český stát první počátky snah po odstranění hospodářské roztříštěnosti feudálního státu. Z hlediska technického znamenal vznik centrální mincovny nejstarší velkovýrobu s vysokou dělbou a specializací práce u nás. V mezinárodním historickém měřítku nelze opominout, že pražský groš představoval po většinu středověku jednu z nejstabilnějších měn střední Evropy. Zřízení státní centrální mincovny v centru surovinové základny (a díky právním normám stanoveným v IRM i státem kontrolované), dokonalá struktura organizace celé výroby, technologické a jednotlivé pracovní postupy i speciální názvosloví české centrální mincovny v Kutné Hoře, ovlivnily vznik a podobu většiny mincoven ve střední Evropě. Objev kutnohorského stříbra, který inicioval vznik IRM a současné provedení velké mincovní reformy Václava II. výrazně ovlivnil směr českých hospodářských i politických dějin. Nepochybně též dějin celé střední Evropy.

700 let uplynulých od těchto událostí znamená prakticky i 700 let existence Kutné Hory, královského horního města, ve středověku označovaného za pokladnici českého království. Pokladnicí slavných historických tradic, stavebních a uměleckých památek a skvostů zůstává však toto město dodnes.

PhDr. Světlana Hrabánková

Pořádají:
Město Kutná Hora Vlašský dvůr, Havlíčkovo náměstí 552, 284 24 Kutná Hora tel./fax 0327 / 51 27 06 WWW: http://www.kutnahora.cz E-mail: starosta@mu.kutnahora.cz
Občanské sdružení “Stříbrná Kutná Hora” Barborská 28, 284 01 Kutná Hora tel. 0327 / 51 20 08 WWW: http://stribreni.zde.cz, http://irm.zde.cz E-mail: stribreni@email.cz
Těžební unie Příkop 15/17, 656 13 Brno tel., fax 05 / 452 11 014 WWW: http://www.tezebni-unie.cz E-mail: unie@telecom.cz
Nadace "Kutná Hora – památka UNESCO" Šultysova 167, 284 01 Kutná Hora tel. 0327 / 51 38 26 E-mail: unesco@pha.pvtnet.cz
České muzeum stříbra, Okresní muzeum v Kutné Hoře Barborská 28, 284 80 Kutná Hora tel. 0327 / 51 21 59, 51 20 08 fax 0327 / 51 38 13 WWW: http://muzeum.zde.cz E-mail: muzeum.kh@atlas.cz

Informační servis:

Kulturní a informační centrum města Kutné Hory, spol.s r.o. Palackého náměstí 377 284 01 Kutná Hora tel./fax 0327 / 51 23 78 tel. 0327 / 51 55 56 E-mail: kv.info.kh@pha.pvtnet.cz

Odbor kultury MěÚ Kutná Hora Vlašský dvůr, 284 24 Kutná Hora tel. 0327 / 51 31 82 fax 0327 / 51 27 06 E-mail: kultura@mu.kutnahora.cz

Průvodcovská služba Kutná Hora, spol.s r.o. Vlašský dvůr, Havlíčkovo náměstí 552 284 24 Kutná Hora tel./fax 0327 / 51 28 73 E-mail: guide@pha.pvtnet.cz

Okresní muzeum v Kutné Hoře Barborská 28 284 80 Kutná Hora tel. 0327 / 51 21 59, 0327 / 51 20 08 fax 0327/ 51 38 13 WWW: http://muzeum.zde.cz E-mail: muzeum.kh@atlas.cz