“Již od středověku přinášely světské i církevní slavnosti spolu s dalšími obyčeji městům lesk, přitažlivost a zvyšovaly jejich prestiž. Přípravy a konání městských slavností (výročních, cechovních, studentských, řemeslnických, baráčnických, spolkových, tanečních atd.) upevňovaly pocity společenství a sounáležitosti v obci, zdravě povzbuzovaly patriotismus a hrdost, nenásilnou odpočinkovou a zábavnou formou současně přinášely i poučení a dávaly vzniknout novým kulturním hodnotám či oživovaly tradice staré. Přípravy slavnosti zapojovaly mladou generaci, učily ji zájmu o město a obec.”

F. Hoffmann: České město ve středověku

Každoroční gotická historická slavnost, symbolicky otevírající turistickou sezónu města, zapsaného do seznamu světových kulturních památek UNESCO. Velkolepý scénář slavnosti navrací Kutnou Horu, české královské horní město do dob o šest set let zpět, až na konec l4. století. Na dva dny ožívá celé město i královské sídlo v mincovně ve Vlašském dvoře fiktivním příběhem příjezdu a vzácné přítomnosti českého a římského krále Václava IV. s jeho dvorem. Aktéři i diváci navracejí se do doby vrcholu prosperity stříbrné Kutné Hory.

Bohatí a hrdí "Horníci" chystají uvítání krále, otevírá se jarmark, na loukách pod Vlašským dvorem se rozhoří svatojánské ohně lidové veselice uspořádané "Horníky" na počest panovníka. Chrámem sv. Panny Barbory se rozeznívají fanfáry, aby uvítaly krále s královnou Žofií Bavorskou, jejich dvořanstvo i kutnohorský patriciát při slavné "Stříbrné mši". Do města se sjíždí bujaré rytířstvo, aby se zúčastnilo turnajových klání vyhlášených králem Václavem IV. Gotická hudba vyzývá k lidovému tanci na náměstích i v kutnohorských uličkách, nádvoří královského sídla v mincovně Vlašského dvora ožívá dvorskými tanečními hrátkami královnina fraucimoru. Zářivá barevnost vrcholné gotiky, desítky praporců a stovky historických kostýmů naplňují kutnohorské malebné uličky, ideální prostředí autentických historických kulis. Každým rokem se rozrůstá počet návštěvníků i Kutnohořanů, kteří chtějí být nejen diváky, nýbrž i aktivními účastníky neopakovatelné atmosféry času Lucemburků na českém trůně.Královské stříbření je jedinečné právě tím, že není pouhou zábavnou akcí pořádanou profesionálními účinkujícími pro diváky, je přitažlivou příležitostí obléknout vlastní dobový kostým a vstoupit do historických osudů města, o jehož bohatství se opírala moc českých králů. Scénář slavnosti, vždy nový pro každý jednotlivý ročník, vychází ze skutečných událostí i ze známé silné náklonnosti Václava IV. ke Kutné Hoře. Probíhá jako neopakovatelná velkolepá divadelní premiéra

Slavná historie stříbrného města vychází do ulic.

Slavnost, nazývaná stručně “Stříbření”, se v Kutné Hoře konala již osmkrát. Lze tedy říci, že se již stala tradiční událostí druhé poloviny června, vždy kolem svátku sv. Jana Křtitele. S nápadem pořádat každoročně podobnou historickou slavnost jsem přišla v r. 1992, tehdy mi v nelehké úloze pořadatele stálo po boku Okresní muzeum. Slavnost měla symbolicky otevírat turistickou sezónu Kutné Hory a představovala jakousi, pro širší vrstvy určenou, lidovou akcí v rámci mého projektu, který jsem víceméně pracovně nazvala “stříbrný program”.

V roce 1994, ve svém IV. ročníku získala slavnost Stříbření již své přesné dnešní jméno “Královské stříbření Kutné Hory”. Tímto názvem jsem chtěla vyjádřit již vyhraněnou dramaturgii slavnosti. Nebyla již jen jakousi volnou sérií divadelních a šermířských skupin v blíže nespecifikovaném historickém období, ale konkrétní, i když fiktivní událostí, zasazenou přesně do roku o 600 let zpět od toho kterého roku svého konání. To znamená, že se účinkující i diváci nacházejí na konci 15.století, vždy mezi jednotlivými ročníky slavnosti uplyne rok v minulém i našem současném životě. Konkrétně letos se tedy navracíme do přelomového roku 1400. Tehdy je tomu právě 100 let, co dva významné vladařské počiny přemyslovského praděda právě vládnoucího krále Václava IV., spolu s “pohádkovým” bohatstvím stříbronosných rud, zahájily strmou cestu Kutné Hory k její slávě druhého města českého království.

I když hlavní programová osnova se ve svém smyslu a základu příliš nemění, je scénář slavnosti vždy každým rokem nový. Píšu jej tak, aby zachovával ústřední dějovou nit a zároveň do sebe zahrnul základní známé historické události, týkající se českého království a především Kutné Hory přesně v tom roce, v jakém se nacházíme. Samozřejmě, pokud jsou známé. Dějově nás scénář přenáší do doby vlády Václava IV., českého a římského krále, kdy je Kutná Hora jedno z nejvýznamnějších královských měst, plní funkci ekonomického pilíře Zemí Koruny české a prakticky celé mocenské politiky Lucemburků. Jako druhé město po Praze a sídlo centrální královské mincovny, prožívající vrchol své prosperity, může si dovolit nákladné honosné slavnosti a štědré pohostinství královskému dvoru.

Po dobu slavnosti ožívá celé historické centrum města fiktivním příběhem příjezdu a vzácné přítomnosti krále Václava IV., který skutečně Kutnou Horu poměrně často navštěvoval a choval k ní i jejím obyvatelům, označovaným tehdy “Horníci”, velké sympatie. Sympatie velmi pochopitelné, neboť stále tehdy ještě platilo: kdo drží stříbrnou Horu, ten drží království. Scénářem se vine hlavní nit příběhu, což je příjezd krále s jeho manželkou Žofií a královského dvora s Václavovými oblíbenci. Bohatí a hrdí “Horníci” vítají svého krále, přijíždí velkolepý průvod vedený královským rychtářem, který byl v těchto letech ještě významným, králem jmenovaným úředníkem, jakýmsi velitelem města. “Horníci” chystají na počest krále různé atrakce pro “potěšení oka, sluchu i chuti...” a král zase na oplátku svým “Horníkům” věnuje milostivou pozornost, otevírá slavnostně velký jarmark, předsedá královskému soudu provinilců, jejichž viny podle středověkého práva spadají pod královskou jurisdikci, hlavně však pořádá pro pobavení nejen svého dvora ale i měšťanů, z nichž se mnozí pohybují ve vysokých dvorských kruzích (např. Rotlevové a Ruthartové) turnaje, taneční, hudební a ohňové slavnosti ve šlechtickém stylu.

V každém roce se snažím do scénáře zabudovat nějaký zajímavý historický fakt, i když samozřejmě časově poněkud přizpůsobený, např. v předminulém ročníku se Václav vracel ze svého ročního pobytu v německých říšských městech, kde měl diplomaticky působit a odkud též skutečně zajel s celým svým doprovodem i ke dvoru francouzského krále. Zasnoubil tam tehdy svou neteř Elišku Zhořeleckou, jediné dítě lucemburského rodu, synovi orleánského vévody. V následujícím roce se ve scénáři velice aktuálně objevili rostoucí rozbroje mezi tzv.stranou královskou a panskou. Letošní děj se odehrává v dramatickém roce 1400. Václav IV. je rozhodnutím říšských kurfiřtů sesazen z říšského trůnu, přes rostoucí rozepře strany královské a panské žije královský dvůr ohlášenými oslavami stoletého trvání svého stříbrného města.

V celém scénáři vystupují většinou konkrétní autentické postavy, mají svá jména skutečná nebo odpovídající době, jejich příběhy, ať již jde o historií zaznamenaná fakta o těch slavných, nebo o drobné, fabulačně zpracované lidské osudy, se v jednotlivých ročnících slavnosti vyvíjejí. Některé scénky tak volně pokračují z minulých ročníků. Věrní a pozorní návštěvníci si například jistě pamatují poněkud tragikomický osud majitele lázně U kola, Matěje Pešty. Snažím se též, aby scénář nenásilnou formou připomínal známé skutečnosti o kutnohorské městské správě, společenské hierarchii, stylu života u šlechtického dvora i v městských hradbách, používám staré hornické a mincířské názvosloví, připomínám technologie i skutečné, v písemných pramenech zachycené, příběhy. Hlavní mluvené role našich tradičních účinkujících, což jsou profesionálové, ale především amatéři, jsou dokreslovány četnými výstupy hudebních, tanečních i jiných souborů a také tím, že vlastní obyvatelstvo Kutné Hory vystupuje v roli skutečného kostýmovaného středověkého měšťanstva. Ale i další nadšenci, kteří již jednou přijeli jako diváci na Stříbření, oblékají v následujícím roce svůj vlastní kostým a přijímají totožnost gotických měšťanů nebo volí slavnostní tradiční úbor horníků – tzv. perkytli s kápí a stávají se členy havířské či mincířské obce. Děj je dotvářen i neocenitelnými skutečnými kulisami historické architektury města. Např. tradiční slavnostní nedělní “Stříbrná mše” sloužená za přítomnosti krále a dvora se koná v chrámu sv. Panny Barbory, který v té době prožíval první etapu své výstavby, jiné části programu jsou zase zasazeny přímo na nádvoří Vlašského dvora, kde se v té době přestavoval Václavův královský palác i královská kaple.

Nezanedbatelné pro celkový dojem a atmosféru je též pečlivě stylově dodržované kostýmování a výprava celé slavnosti. Mimochodem obdivované pro svou výpravnost a kvalitu i profesionály z televizních i barrandovských skladů. Těžko mohou uvěřit, že vše bylo postupně vyrobeno a našito vlastními silami několika obětavých jednotlivců “po zimních večerech”. V minulém roce se slavnost těšila mimořádné pozornosti médií a díky dobrému počasí, na kterém vždy záleží část úspěchu, i vysoké návštěvnosti. Navštívilo ji téměř 10.000 platících diváků. Kostýmovaných účastníků bylo několik stovek.

Nadcházející IX. ročník slavnosti je stěžejní akcí celoročních oslav 700. výročí vydání Královského horního zákoníku a mincovní reformy Václava II. Program, náplň i výprava slavnosti bude obohacena a samozřejmě se očekává i znatelné navýšení návštěvnosti. Tím spíše, že 700. výročí Královského horního práva a oslavy s ním spojené byly zařazeny na prestižní seznam světových kulturních výročí UNESCO. Scénář a program IX. ročníku Královského stříbření Kutné Hory sdělí zábavnou a nenásilnou formou tisícům návštěvníků, jaké významné události si právě připomínáme a co znamenaly pro historii i osudy města Kutné Hory i celého českého státu.

PhDr. Světlana Hrabánková