Kaple Božího těla, která se nachází v areálu národní kulturní památky chrámu sv. Barbory, patří bezesporu k nejcennějším a nejstarobylejším památkám Kutné Hory. Vzhledem k předpokládané době svého vzniku v období tzv. krásného slohu ve 14. století a k charakteru interiéru zachovaného přízemí je však tuto stavbu možno řadit i k nejpozoruhodnějším gotickým stavbám na našem území vůbec.

Kaple Božího těla byla však vzhledem ke své stavební historii také jednou z našich nejohroženějších a nejzanedbanějších památek takovéhoto významu. Aniž bychom přesně znali její stavební vývoj ve starším období a věděli, zda byla vůbec někdy dokončena, lze doložit, že přinejmenším již v 17. století byla kaple pouze jednopodlažní a zastřešena způsobem, který neodpovídal její původní či alespoň zamýšlené gotické podobě. Na konci 18. století bylo již tehdy značně zchátralé zastřešení odstraněno a na stropě (klenbách) přízemí byla zřízena zahrada. Od roku 1886 byly prostory kaple využívány pro varhanářskou dílnu průmyslovým způsobem a značně poničeny. Zhruba od 50.let našeho století je pak její prostor nevyužíván.

Archívní historie kaple Božího těla za posledních několik století je historií nezájmu a neschopnosti všemožných příslušných úřadů zasadit se účinně o její ochranu a o nápravu trestuhodného stavebního zanedbání – ojedinělé projevy zájmu o její osud ze strany památkových institucí vyústily vždy do ztracena.

V roce 1995 byla znovu zahájena příprava obnovy kaple a to soustředěním dostupných materiálů (studií, stanovisek památkářů, stavebně historických průzkumů, geologického průzkumu). Impulsem k těmto jednáním bylo vyhlášení kaple Božího těla v souvislosti s chrámem sv. Barbory národní kulturní památkou a v zápětí v rámci historického jádra Kutné Hory vyhlášení kulturní památkou UNESCO.

Příprava byla zahájena architektonickou studií (1996) a v zápětí projektem na zastřešení kaple, dalším projektem na stavební a konzervační úpravy kaple (1997) v neposlední řadě prováděcím projektem (1998). V květnu 1998 bylo započato s obnovou kaple, hlavně na provedení zastřešení (formou pochůzné terasy).

Vnitřní prostor kaple bude využit pro zpřístupnění památky veřejnosti s možností zhlédnutí multimediálního programu o historii Kutné Hory.

V roce 1997 byla kaple zahrnuta na seznam sta nejohroženějších památek světa pro léta 1998–1999 (American Express, World Monuments Watch).

Stavební a konzervační úpravy kaple jsou po všech stránkách velice náročné. Jak v průzkumech, projektových dokumentacích, jednáních a hledáních s odbornou veřejností, tak v neposlední řadě značnou finanční náročností. Hlavním investorem je vlastník – Město Kutná Hora.

Po 50 letech bude zpřístupněna památka široké veřejnosti a naplněn citát:

“Poněvač nám odepřeno dlouho žíti, zůstavme něco, čím bychom potomstvu dokázali, že jsme žili.” Plinius

V zrekonstruovaném prostoru kaple bude instalována výstava zachycující průběh obnovy této unikátní památky na fotografiích. Navazuje kulturní program pro účastníky semináře, realizátory a hosty.

Pořadatel :

Město Kutná Hora
Nadace “Kutná Hora – památka UNESCO”
Státní ústav památkové péče Praha
Český národní komitét ICOMOS

Pořadatel :

Město Kutná Hora
Nadace “Kutná Hora – památka UNESCO”
Městské Tylovo divadlo